To be or not to be ?..

Zase jednou pociťuju tu známou nerozhodnost a nevímcochcisnost. Proč se mám upoutat na Damiena, který sice vzhledem splňuje většinu mých kritérií (zase jednou zním pěkně namyšleně, plesk!), ale povahově je takřka mimo? Který mě sice převyšuje asi o 10 cm, ale věkově nás dělí pouhé dva roky. Který mě možná nebude za chvíli bavit a já si udělám další nepříjemný rozbroj.

Nějakým záhadným, ale silným magnetem mě to momentálně táhne k trochu jiné věkové kategorii. Staříci to ještě nejsou, ale 28 výš je poměrně vítáno. Jako velký problém se však jeví skutečnost, že tento okruh mužů se mnou jen flirtuje a tím jejich veškerá aktivita vůči mé osobě hasne.

"Trošku poškádlím tady tu o 10 let mladší blondýnu, zvednu si ego a vrátím se zpět ke své kypré přítelkyni."
Nebo tak nějak si jejich myšlení představuju ve své hlavě.

Abychom se vrátili k jádru věci.. Damiena udržuju svou neustále vstřícnou komunikací někde pod bodem varu, což se dá chápat jako "plno nadějí, ale žádná aktivita", a čekám, kdy se na mě i on vykašle a pláchne, abych si potom zase měla co vyčítat. Sooooo typical.

Are you sick? Indeed.. I'm sick of people..

V posledních týdnech mě trápí existenční krize. Jsem už dlouho nespokojená a zrovna před chvílí mi došlo, že za to může tahle svině.

Mám pocit, že se absolutně nemám na co těšit. Stojím na mrtvém bodě, vadí mi snad vše okolo mě. Mým vzhledem počínaje, školou konče. Nezvládám mezilidské vztahy, nemám trpělivost na lidi kolem mě, jsem z nich zklamaná a znechucená. Nedokážu se pro nic nadchnout, ale litovat se mi vadí ještě víc.
Mohla bych pokračovat donekonečna psaním s předponami ne, jelikož mi chybí i ten můj flegmatický nadhled, se kterým obvykle píšu články. Nechci všechno házet na současný kolektiv svých takzvaných přátel, ale nedokážu přijít na jiný důvod. Nebaví mě to neustálé pomlouvání a shazování se mezi sebou. Proč se vůbec přátelíme, když mě ony při první příležitosti okamžitě pomluví a nemají pro mě slušnýho slova. Jsem z toho unavená a v neustálé depresi. Kdybych byla moc hloupá, ptala bych se sama sebe proč. Bohužel vím, že některé přetvařovačné frajerky důvod nepotřebujou. Takže bych si měla říct who cares. Jenže ono to nějak nejde.

Hotovson.

Je špatný jít do kina s klukem, když ho nechci? Musím mu vážně říkat, že je to čistě kamarádská záležitost? Chci mu to říkat? A mám ho opravdu nechat platit?
Novej blog je tady, ňuňu. Adresa se vztahuje na Filmařskou od Tata bojs a název na Dezolát od Vypsané fixy. Ano, Majáles v Brně byl perfektní, děkuju za optání. Report bude. Asi.

Zhubla jsem dvě kila a nesnášim lidi. Takže u mě nic novýho. Votocvohoz.cz mě plně zaměstnává. Aspoň nemám čas myslet. Myslet na to, že mám všehovšudy čtyři kamarádky. Nesnášim lidi. Nesnášim hloupý holky. Nesnášim holky, co v 18-ti letech žijou jako v manželství. Tečka.